Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dějiny německy mluvících obyvatel českých zemí v muzeu: Komparace expozice Prožitek vlast a Naši Němci
Nagy, Kristýna ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
V diplomové práci jsou porovnány dvě nové muzejní expozice věnované dějinám německy mluvícího obyvatelstva českých zemí. Jedná se o expozici Prožitek vlast v Sudetoněmeckém muzeu v Mnichově a Naši Němci v Městském museu Ústí nad Labem. Předmětem analýzy je vznik a současná podoba těchto expozic a příběh dějin, které návštěvníkovi prezentují. Obě expozice byly zdokumentovány a porovnány na základě katalogu otázek založeného na kritické analýze historického pramene. Z výsledků analýzy vyplývá, že ačkoliv byla obě muzea plánovaná ve stejném časovém období a v atmosféře podporující společný kritický pohled na dřívější odlišnou interpretaci česko-německých dějin, finální podoby obou muzeí nadále prezentují významnou část dějin odlišným způsobem a ani jedno z nich zcela nenaplnilo svůj původní záměr. Období 18. a 19. století prezentují expozice velmi podobně a kriticky reflektují také vývoj nacionalismu u česky i německy hovořících obyvatel. Politický vývoj 20. století však expozice zachycují každá ze svého pohledu. Výsledky výzkumu naznačují, že i přes současnou fungující česko-německou spolupráci a podrobný výzkum česko-německých dějin na obou strach hranice, prozatím nebylo možné vytvořit expozici, která by se kriticky zcela vyrovnávala s odlišnými podobami kolektivní paměti Němců a Čechů. I přesto je...
Vztahy mezi Čechy a českými Němci a jejich vývoj
Sedliský, Filip ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahy mezi Čechy a českými Němci a jejich vývojem. Zaměřuje se především na jejich historický vývoj v průběhu času. Práce samotná začíná 19. stoletím, tedy obdobím, kdy se do popředí na území Evropy dostává národní identita a vznikají národnostní konflikty mezi Čechy a Němci, žijícími na území Čech, Moravy a české části Slezska. Text práce je záměrně rozdělen do tří hlavních tématických segmentů, které se překrývají s jednotlivými státními zřízeními, v nichž se dynamicky vyvíjely právě tyto vztahy. Účelem každé ze tří částí je shrnout tendence vývoje vztahů mezi Čechy a Němci v určitém časovém období tak, aby pak mohly být porovnány s ostatními. Hlavním cílem práce je vypracovat přehledný a komplexní text, který čtenáři pomáhá s jednoduchou orientací ve vývoji zmíněných vztahů. Cílem naopak rozhodně není posuzovat jednotlivé strany konfliktu, či určovat, kdo je v právu. Objektivita a nezaujatost v práci je jedním z jejích hlavních cílů. Zdroje, ze kterých se v textu čerpá, pochází jak z německé, tak z české strany, přičemž záměrem je především snaha o to zkombinovat poznatky obou stran a využít je k sestavení objektivního popisu událostí. Tyto parametry bakalářské práce určují její charakter, výsledkem je přehledný a komplexní text, který zkoumá vývoj vztahů mezi Čechy a...
Ašsko 1938-1948
Židov, Petr ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
České pohraničí si ve 20. století prošlo změnami, které jej ovlivnily v průběhu krátkého času více než za celá předchozí staletí. Při vzniku první Československé republiky (1918) byla velká část pohraničních území obydlena obyvateli německé národnosti, a to většinou už od středověku. V roce 1938 se toto území stalo součástí jiného státu - Hitlerovy Třetí říše. Po skončení druhé světové války došlo ve znovuzískaném pohraničí Československa k výměně většiny původního obyvatelstva za jiné - za novoosídlence. Cílem této bakalářské práce je zachytit dějinné události pohraničního města Aše a jeho okolí v letech, kdy se ve velice krátkém období odehrály události spojené s druhou světovou válkou, které měnily politické, hospodářské i sociální poměry v tomto regionu a tyto změny se spolupodílely na vývoji během následujících desítek let. Mezi hlavní prameny práce patří paměti zástupců dvou skupin obyvatel, a to původních českých Němců, kteří nemuseli odejít, i nově přistěhovaných Čechů z vnitrozemí.
The Image of Czechoslovakia in Simon Mawer's The Glass Room
Šejnohová, Markéta ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato práce poskytuje analýzu prvorepublikového Československa v románě The Glass Room (Skleněný pokoj) od Simon Mawer. První část práce se zaměřuje na Mawerův život, začátky jeho spisovatelské kariéry, na zájem o Českou republiku a Vilu Tugendhat, která ho inspirovala k napsání románu a také na ohlasy díly. Druhá část se zaměřuje na historii prvorepublikového Československa a na analýzu této doby v Mawerově románu. Zabývá se československou politickou, sociální a ekonomickou situací, československým kulturním životem a uměním, problematikou menšin a rostoucím radikalismem třicátých let ve Skleněném pokoji a srovnáním a uvedením do kontrastu se skutečným Československem.
Loajalita jako téma umělecké strategie
Petrasová, Taťána
Tato studie vychází z teze, že kulturní loajalita je odvozena z vojenských rituálů, i když specifický akt přísahy může být nahrazen jiným mechanismem. Analyzuje dobové texty o Myslbekově soše Oddanost nebo Německo-české výstavě v Liberci 1906.
Československá dekretální normotvorba 1940-1945
Tomáš, Michal ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Háka, Antonín (oponent)
Práce se zabývá tématem dekretální normotvorby, které je stále velmi aktuální a zasahuje i do současných česko - německých vztahů. Z německé strany se od pádu železné opony stále ozývají požadavky sudetských Němců na revizi československé válečné a poválečné historie pod vágním heslem "zrušit Benešovy dekrety." S pojmem "Benešových dekretů" je spojen silný mýtus jak české, tak především německé veřejnosti. Mnoho lidí se nesprávně domnívá, že tzv. Benešovy dekrety jsou výlučným dílem prezidenta Beneše, a že na jejich základě došlo k poválečnému transferu českých Němců a konfiskaci jejich majetku. Cílem této práce je tedy osvětlit situaci kolem dekretů prezidenta republiky, popsat způsob jejich tvorby a také vznik samotné dekretální pravomoci. Práce se dále pokouší uvést na pravou míru tvrzení sudetských Němců, kteří si často kladou nesmyslné požadavky, aniž by si sami přiznali jakoukoli vinu na událostech, které se odehrály za druhé světové války v Československu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.